Od roku 1991 čestný občan města Hořice a v roce 1992 jmenován čestným občanem Miletína, svého rodiště.
Narodil se v Miletíně 6. července 1906. Od dětství chápal, že úspěchu se lze v životě dobrat především odvahou, vzděláním a poctivou prací. Po studiích a po vojně se přestěhoval do Nového Bydžova, kde 11 let pracoval v Občanské záložně, později se stal účetním revizorem. V Novém Bydžově se oženil a založil rodinu.
Jako záložní důstojník za války spolupracoval s odbojem, v létě 1945 působil jako vojenský velitel v pohraničí. Později byl pro nesouhlas s nastupujícím režimem stíhán a přinucen k emigraci. Při pokusu vrátit se do Čech pro rodinu byl zatčen a odsouzen na doživotí. Odseděl si deset let v nejtěžších věznicích (Mírov, Leopoldov). Až koncem 60. let se uplatnil jako ekonom ve výstavnictví a spolupracoval na mezinárodních výstavách.
Po roce 1990 byl plně rehabilitován a za věznění finančně odškodněn. Peníze si nenechal, všechny rozdělil mezi Hořice a rodný Miletín: Hořicím přispěl na nemocnici a Miletínu koupil nové zvony na Miletínskou věž.
Informace o životě a díle Aloise Hlavatého najdete zde